Bakalářské a státní závěrečné zkoušky se v letním termínu budou konat 20. června 2024. Termín pro odevzdání závěrečných prací je 27. května.
Jak se pracuje v Googlu? S mluvčími kterého jazyka se pracuje nejobtížněji? Jaký je rozdílem mezi fonetikem a zvukařem? Odpovědi na tyto a další otázky naleznete v seriálu rozhovorů s absolventy fonetiky.
Více informacíDvě nové cvičebnice obsahující řadu poslechových cvičení s nácvikem artikulace.
Jitka Veroňková – Souhrnná a tematická cvičení k nácviku výslovnosti a mluvené češtiny pro cizince
Zdena Palková a Jitka Veroňková – Výslovnost spisovné češtiny. Cvičení pro cizince
Více informacíKniha přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Autoři nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale lze ho užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické analýzy zkoumají slabičné hranice z hlediska artikulace, akustiky, percepce i fonologie. V závěrečné části autoři stanovují foneticky i fonologicky informovaný model slabikování zahrnující jednak preferenční, jednak kategoriální pravidla pro určování slabičných hranic v češtině.
V Karolinu vyšla kniha Ondřeje Slówika a Jana Volína o lexikálních tónech v hanojské a saigonské vietnamštině.
Více informacíJan Volín a Radek Skarnitzl vám i sobě jako atraktivní dárek nadělili publikaci Segmentální plán češtiny, která poskytuje přehledný výklad hláskové stavby současné mluvené češtiny i ve vztahu k prozodickým jednotkám.
Více informacíFonetická hra na postřeh a soustředěnost. Plíce, jazyk, zuby, rys! Praat, mikrofon, Chlumský! Nečekaně veselá a návyková hra do vlaku, na přestávky nebo do hospody, zabaví pár i osm lidí.
Více informacíNaše publikace představuje nejnovější poznatky o fonetickém a fonologickém popisu řeči. Systematicky je rozebrán zvukový plán češtiny, kniha se věnuje segmentálním i prozodickým jevům. Pojednává jak o artikulačním základu řeči, tak o akustických a psychoakustických vlastnostech řečového signálu.
Více informacíBakalářské a státní závěrečné zkoušky se v letním termínu budou konat 20. června 2024. Termín pro odevzdání závěrečných prací je 27. května.
V časopisu Forum vyšel článek o aplikaci ProCzeFor, která vznikla ve Fonetickém ústavu.
Ve dnech 7. až 11. srpna 2023 se v pražském Kongresovém centru konal International Congress of Phonetic Sciences, na jehož pořádání se podílel Fonetický ústav FF UK. O zajímavých tématech, která přinesl, mluví v rozhovoru ředitel ústavu a zároveň prezident kongresu doc. Radek Skarnitzl.
S lítostí jsme přijali zprávu, že zemřela profesorka Marie Krčmová. Paní profesorka byla členkou oborové rady pro fonetiku a členkou zkušebních komisí. Informovala o tom Filozofická fakulta Masarykovy univerzity i Česká televize.
Na první dojem zaujme svým jménem, ale ještě víc Adléta Hanžlová ohromí šíří zájmů, kterým se věnuje. Studentka fonetiky na FF UK už spolupracovala s divadelními soubory i prestižním muzeem, pomáhá vést studentský spolek, zpívá v univerzitním sboru, a ještě ve volném čase stíhá chodit na operu a učit se hře na ukulele.
Na půdě Univerzity Karlovy ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík předával profesorské dekrety. S účinností od 7. června 2022 má Česká republika osmdesát tři nových profesorek a profesorů, z toho dvacet sedm profesorů navrhla Vědecká rada Univerzity Karlovy, z toho čtyři jsou z řad Filozofické fakulty UK. Mezi nimi má svého zástupce i Fonetický […]
Nová kniha Pavla Šturma a Aleše Bičana nazvaná Slabika a její hranice v češtině přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Autoři po obecné části o slabice a slabikování nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale díky jeho obecnosti ho lze užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické […]
Letos si připomínáme 100 let od narození významného fonetika Milana Romportla.
S lítostí oznamujeme, že zemřel doc. Miroslav Ptáček, bývalý ředitel Fonetického ústavu. Doc. ing. Miroslav Ptáček, CSc., byl inženýr akustik, v devadesátých letech 20. století se habilitoval na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Dlouhá léta byl jeho hlavním působištěm Výzkumný ústav pro sdělovací techniku (později Tesla VÚST). K fonetické problematice ho blíže přivedla nejprve spolupráce s akustikem ing. Vlastimilem Maláčem […]
Jak se ve fonetice používá ultrazvuk? Jak je možné ho použít pro nácvik artikulace jazykem? Přečtěte si více informací v našem novém článku.
Docenty se 1. května 2024 stali dr. Tomáš Svoboda z Ústavu translatologie FF UK pro obor Translatologie a dr. Ivo Štefan z Ústavu pro archeologii FF UK pro obor Archeologie.
Sto let po prvním vydání Abecedy od Vítězslava Nezvala vznikl první společný divadelní projekt studentů obou studijních programů Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK pod vedením dr. Ilony Starý Kořánové a doc. Ireny Vaňkové. Premiéra se uskuteční ve čtvrtek 9. května v budově Na Příkopě 29, místnost 117.
Akademička z ÚESEBS FF UK obdržela společně se dvěma kolegyněmi z „Fan S. Noli“ University v Korce v Albánii prestižní Research Expertise in the Academic Diaspora Fellowship od Albanian-American Development Foundation. Společně budou zkoumat role kohezních prostředků v písemných akademických esejích v angličtině a albánštině.
Ve středu 24. dubna 2024 se uskutečnilo v pořadí již sedmé fakultní kolo soutěže Student a věda – Lingvistika pořádané Ústavem českého jazyka a teorie komunikace FF UK. Porota nominovala studenty umístěné na prvním, druhém a třetím místě k účasti v celostátním kole soutěže.
Památku obětí prosincové tragédie na Filozofické fakultě UK osobně uctila už řada světových státníků. Mezi ně se v pondělí 29. dubna 2024 zařadil také německý prezident Frank-Walter Steinmeier. K budově fakulty na náměstí Jana Palacha ho doprovodil jeho český protějšek Petr Pavel.
Dne 27. dubna 2024 zemřel historik a pedagog, který byl s FF UK, a zvláště s Ústavem českých dějin/Katedrou československých dějin spjat více než 70 let. Po dlouhá desetiletí byl profilující osobností oboru i jeho výuky na FF UK a také na dalších vysokých školách.
Maria Varteressian 24. dubna 2024 položila u příležitosti své návštěvy České republiky věnec u památníku Jana Palacha na hlavní budově FF UK. Jako členka politické strany, kterou v roce 2011 silně postihl útok na ostrově Utøya, chtěla osobně vyjádřit svou soustrast a také předat zkušenosti s tím, jak se vypořádali s následky v Norsku.
V úterý 23. dubna 2024 děkanka FF UK Eva Lehečková a prorektor UK Ladislav Krištoufek uctili položením věnce před pamětní desku na hlavní budově FF UK památku výročí narození výrazné české osobnosti Růženy Vackové, teoretičky a historičky umění, divadelní kritičky, profesorky klasické archeologie a osobnosti protifašistického a protikomunistického odboje.
Historička z Ústavu hospodářských a sociálních dějin FF UK ve své knize s podtitulem <i>Společnost, představy a každodennost v Československu 1945–1960</i> zabývá otázkou, jak se utvářela nová – socialistická – noc, ať už v jejím symbolickém vnímání, tak v každodenním prožívání. Monografie vychází v Nakladatelství Lidové noviny.