Začali jsme prázdným skriptem, smazali historii, provedli příkazy pomocí tlačítek,
vložili historii, doplnili jsme uložení výsledků výpočtů pod názvy do proměnných,
začali psát své vlastní výpočty.
Ale na jednu velice důležitou věc jsme zapomněli. Na kterou?
Čtyři z pěti studentů varují: nejoblíbenější vlastností Praatu je sekání a padání. A i kdyby nebylo,
pokusí se o to Váš operační systém, a nebo rovnou celý počítač. A pokud ne on, tak si vše omylem smažete
třeba sami.
Malé skripty průběžně ukládejte. Každý řádek programu, který nechcete dělat znovu, stojí za uložení
(můžete použít rychlou klávesovou zkratku Ctrl+S). Před spuštěním skriptu je to naprosto nutné! To je
nejrizikovější okamžik a nikdy nevíte, co se stane.
Je také nutné, abyste své dílo zálohovali. Vymyslete si takový způsob, který bude pohodlný a umožní Vám
vrátit se v čase i ke starším verzím. Např. adresář zazipovat a přidávat pořadová čísla. Nevěřte ani svému počítači a pevnému disku, pravidelně si tyto soubory např. posílejte sami
sobě na e-mail nebo ukládejte na externí disk. Nic není 100% spolehlivé.
Ne jednomu se už stalo, že si v rozrušení omylem klávesovou zkratkou označil celý dokument, stiskem klávesy
smazal a ještě rychle uložil. Přepsání staré verze novou rozbitou je nejhorší.
Smazaný soubor se dá často ještě obnovit, přepsaný soubor bohužel prakticky nikdy. S průběžnými
zálohami včetně historie verzí máte vyhráno a nemusíte znovu tvořit např. týdny tvůrčí práce.